Ratibořice

Zámek Ratibořice byl založen na počátku 18. století jako letní lovecké sídlo Lorenza Piccolominiho. V roce 1800 došlo k rozsáhlým úpravám v klasicistním a empírovém stylu. Panské sídlo je v Ratibořicích doloženo již ve 14. století, avšak v 16. století postupně zpustlo. V roce 1792 koupil náchodské panství Petr Biron, po jehož smrti se zámek stal letním sídlem vévodkyně Kateřiny Vilemíny Zaháňské, která jej v letech 1810–1812 a 1825–1826 přebudovala. Po její smrti v roce 1839 zámek přešel do vlastnictví hraběte Octaviana Lippe-Biesterfelda a později knížete Jiřího Viléma ze Schaumburg-Lippe. V období druhé světové války byl zámek poškozen německou armádou.

Architektonicky zámek zpočátku měl prostý obdélníkový půdorys, později bylo přistavěno jednopatrové křídlo. Po přestavbě Kateřiny Zaháňské došlo k výrazným změnám interiéru, přičemž z barokní stavby zůstaly pouze obvodové zdi. Následné úpravy v novorenesančním slohu v roce 1842 vrátily zámku empírový vzhled. Zámek je nyní národní kulturní památkou a je ve správě Národního památkového ústavu.

Zámek Ratibořice se nachází v Babiččině údolí severně od České Skalice. Okolí zámku tvoří přírodně krajinářský park, který byl postupně rozšiřován do dalších částí údolí Úpy. Údolí je také chráněno jako národní přírodní památka.