Zámeček v Pardubičkách – Larischova vila

Larischova vila, známá také jako Zámeček, byla postavena v roce 1885 hrabětem Jiřím Larischem-Mönnichem na východním okraji Pardubic, uprostřed borového lesa. Architektem vily je František Schmoranz. Hrabě Larisch vilu využíval především během parforsních honů a Velké pardubické.

Vila několikrát změnila majitele. Po prodeji hrabětem Larischem v roce 1897 hraběti Alfonsu Henckelovi zůstala v jeho rodině až do roku 1928, kdy ji zakoupil obchodník A. Erhart. V letech 1934–1937 byla vila pronajata hraběti Leopoldu Fuggerovi-Babenhausenovi. V roce 1937 přešla do vlastnictví města Pardubic a byla krátce využívána jako sídlo vojenského jezdeckého učiliště.

Po okupaci v roce 1939 se Zámeček stal vojenským objektem, kde se usadil prapor záložního policejního pluku Böhmen, známý jako Schutzpolizei. V této době byla v oboře zřízena cvičná střelnice, která se během heydrichiády stala popravištěm gestapa, kde bylo v letech 1942 zastřeleno 194 osob. Těla obětí byla zpopelněna v pardubickém krematoriu.

V roce 1949 byl na místě popraviště zřízen památník svazem osvobozených politických vězňů. Vila se v roce 1956 stala majetkem národního podniku Tesla Pardubice a později patřila společnosti Foxconn. Město Pardubice usilovalo o její záchranu a v roce 2011 bylo založeno Občanské sdružení za záchranu Zámečku Pardubice, které se zasloužilo o prohlášení vily za kulturní památku v roce 2009.

V roce 2015 byla vila převedena na Československou obec legionářskou, která pracuje na její rekonstrukci a plánuje vytvoření expozice věnované historii vily a protinacistickému odboji. V přilehlém lesoparku se plánuje vybudování sportoviště připomínajícího výcvik československých parašutistů. V roce 2019 byla vila prohlášena za národní kulturní památku.