Druhý den našeho únorového pobytu se pařížské počasí konečně trochu umoudřilo. Déšť ustal, což nám dalo zelenou k tomu, abychom si udělali pořádnou, ikonickou procházku tímto nádherným a slavným městem. A protože jsme byli v Paříži, nemohli jsme naši trasu začít nikde jinde než na vyhlášeném náměstí Trocadéro. Právě odtud, z vyvýšené plošiny nad zahradami, se totiž otevírá ten vůbec nejkrásnější a nejznámější pohled na slavnou Eiffelovu věž. Kvůli přetrvávající stávce zaměstnanců jsme sice nemohli vyjet nahoru, ale i samotná procházka pod její monumentální železnou konstrukcí je pro člověka obrovským zážitkem.
Od Eiffelovky vedly naše kroky k velkolepému Vítěznému oblouku (Arc de Triomphe). Tato obrovská stavba uprostřed gigantického kruhového objezdu bere svou estetikou a velikostí dech už z dálky. Od oblouku jsme plynule navázali na nejslavnější pařížskou promenádu – bulvár Champs-Élysées. Ulice je v horní části doslova napěchovaná luxusními módními butiky, autosalony a drahými restauracemi. Jakmile se bulvár v dolní polovině promění v zelený park, minuli jsme kousek od trasy skrytý Elysejský palác, který slouží jako oficiální sídlo francouzského prezidenta.
Od gilotiny k pyramidám a ranám po požáru
Bulvár nás po několika kilometrech dovedl na monumentální náměstí Svornosti (Place de la Concorde), kterému dominuje obrovský staroegyptský Luxor obelisk. Tohle místo má neskutečně temnou historii – právě zde totiž během Velké francouzské revoluce stála obávaná gilotina, pod jejímž ostřím skončil mimo jiné král Ludvík XVI. či Marie Antoinetta.
Přímo z náměstí se nám otevřel pohled na další pařížský klenot – slavné muzeum Louvre. Prošli jsme kolem historických palácových křídel a slavné skleněné pyramidy a pokračovali dále podél řeky Seiny. Přes historický most Pont Notre-Dame jsme přešli na ostrov Île de la Cité, který je historickým kolébkou celé Paříže. Hlavní dominantou ostrova je samozřejmě světoznámá katedrála Notre-Dame. V době naší návštěvy byla pro veřejnost ještě kompletně uzavřená, obehnaná lešením a procházela intenzivní a precizní rekonstrukcí po ničivém požáru z roku 2019. I přes stavební ruch ale pohled na její gotické věže vyvolával obrovský respekt.
Naše celodenní kilometry v nohách jsme se rozhodli stylově a v klidu zakončit v nádherných Lucemburských zahradách (Jardin du Luxembourg). Sednout si na ikonické kovové židličky u fontány, sledovat okolní palác a prostě jen odpočívat po celém dni plném dojmů byla ta nejlepší tečka za naší pařížskou expedicí.
