Po náročné celodenní procházce Paříží nás čekal zlatý hřeb večera – návštěva slavného Louvru. Poučeni z předchozího dne jsme lístky neriskovali a raději si je s předstihem zarezervovali online na konkrétní podvečerní čas. Když jsme ale dorazili k muzeu, opět nás vyděsila obří, pomalu se sunoucí fronta u hlavní skleněné pyramidy. Naštěstí jsme měli zjištěný skvělý cestovatelský trik. Pod celým palácovým komplexem se totiž nachází podzemní obchodní galerie Carrousel du Louvre, odkud vede druhý, alternativní vstup do muzea. Ten nebývá zdaleka tak zalidněný jako ten hlavní na povrchu. Sice jsme tak do muzea nevstoupili skrze pyramidu, ale ušetřili jsme spoustu času a dostali se dovnitř v naprosto rozumném čase.
Louvre je tak obrovský, že vidět ho celý za jeden večer je nemožné. Po vzájemné dohodě jsme proto vynechali ty nejprofláknutější trasy a zamířili do sekce etruských starožitností a do rozsáhlé egyptské části. Množství vystavených předmětů člověku doslova bere dech.
Co nás ale naprosto pohltilo a fascinovalo snad ještě víc než samotné exponáty, jsou samotné interiéry, ve kterých je muzeum koncipováno. Louvre je bývalý královský palác a na každém kroku vám to dává jasně najevo. Procházíte velkolepými sály s nádherně malovanými stropy, zdobenými schodišti, masivními sloupy a zlatými štuky. Už jen samotná historická budova stojí za detailní prohlídku, i kdyby v ní žádné obrazy nevisely.
Šílenství u Mony Lisy
Když jsme si dosyta užili egyptské tajemno, zvědavost nám nedala a zamířili jsme do toho vůbec nejslavnějšího sálu v budově – do Salle des États, kde visí slavná Mona Lisa. Sál byl podle očekávání plný k prasknutí, hlava na hlavě a všude les chytrých telefonů. Vidět tenhle ikonický obraz na vlastní oči určitě stojí za to, ale mnohem pozoruhodnější pro nás byl lidský chování v tomto sále. Je až neuvěřitelné, jak jsou všichni fixovaní výhradně na drobný portrét Lisy del Giocondo, přičemž s naprostým nezájmem přehlížejí ostatní geniální obrazy od Leonarda da Vinciho, které visí v těsné blízkosti.
Z Louvru jsme odcházeli pozdě večer, sice s pořádně ušlapanými chodidly, ale naprosto nabití dojmy. Večerní návštěva muzea měla zkrátka neopakovatelnou atmosféru.
