Náš další madeirský expediční den patřil hlavnímu městu Funchal. Hned po příjezdu jsme vyřešili parkování a auto nechali v parkovacím domě Parque Almirante Reis nedaleko přístavu, což je ideální výchozí bod. Původně jsme měli v plánu vyjet slavnou lanovkou do vysoko položené čtvrti Monte, kde se rozkládají vyhlášené tropické zahrady, paláce a místní zoo. Jenže realita u pokladen nás rychle vrátila na zem – fronta na lístky byla odhadem na dobré dvě hodiny. Tolik času jsme ztrácet nechtěli, a tak jsme operativně přešli na plán B.
Rozhodli jsme se prozkoumat spodní, historickou část Funchalu a byla to skvělá volba. Procházku jsme odstartovali v kultovní uličce Rua de Santa Maria, která je po celém světě proslulá projektem malovaných dveří. Téměř každé dveře starých domů zde slouží jako plátno pro místní umělce. Všechny malby jsou neuvěřitelně precizně zpracované a tvoří fantastickou venkovní galerii. Celá čtvrť navíc dýchá nesmírně útulnou atmosférou, uličky jsou lemované kavárnami, vyhlášenými pekárnami s místními koláčky Pastel de nata a stylovými restauracemi.
Od uměleckých dveří vedly naše kroky do kopce k historické pevnosti Fortaleza do Pico, která stráží město a nabízí parádní výhledy na funchalský amfiteátr. Poté už jsme se přesunuli zpět dolů do přístavu, kde nás čekal hlavní zlatý hřeb dne – plavba na otevřené moře za pozorováním delfínů a velryb. Vzhledem k tomu, že jsme v minulosti podobné výlety v jiných částech světa už zažili a štěstí nám tehdy zrovna dvakrát nepřálo, zůstával jsem nohama na zemi a raději nic velkého nečekal. Atlantik nás ale tentokrát naprosto odměnil. Poštěstilo se nám a během jediné plavby jsme viděli jak hejna delfínů odpočívající nedaleko lodi, tak majestátní velryby. Neskutečný zážitek!
Cesta zpět do přístavu pak byla nádhernou vyhlídkovou plavbou podél dramatického jižního pobřeží. Loď nás vzala kolem mezinárodního letiště s jeho unikátní ranvejí na sloupech a těsně pod útesem s majestátní sochou Ježíše Krista (Cristo Rei), která shlíží na oceán a je zajímavá tím, že byla postavena ještě dříve než její slavnější kopie v brazilském Riu de Janeiru. Do Funchalu jsme se vrátili plní dojmů a s pocitem, že Madeira nám ukázala další ze svých úžasných tváří.
